Když jsem pracoval v zámečnické dílně, měli jsme možnost za určitých podmínek vytvářet i některé výrobky pro vlastní potřebu. Já si tu kupříkladu zhotovil stínítko na stojací lampu v obývacím pokoji v originálním vzezření a rozměru dle vlastního návrhu, které ve spolupráci s mou manželkou, co kovovou konstrukci obšívala nádhernou látkou, vypadalo přímo luxusně. V té době jsem neměl žádný vlastní automobil a tak jsem alespoň mohl v dílně sledovat své kolegy, kteří si svá vozidla vyšperkovávali nebo opravovali svépomocí u vjezdového průjezdu, kam byl zvenčí neomezený přístup. Jeden z kolegů vlastnil hnědou Škodovku 105 nebo 120 a druhý měl červenou Škodovku 100.
Škoda 100 měla shodnou karosérii i podvozek se Škodou 110, takže obě auta vypadala na první pohled stejně, ale lišila se od sebe hlavně motorem a také vnitřní výbavou. Stodesítka byla v tomto směru na tom o poznání lépe a také se toho mohlo využít v závodních verzích vozidel, jako byl například vůz Škoda 110L se startovním číslem 72, který v roce 1970 pilotoval na RAC Rallye legendární norský automobilový závodník John Haughland. (Jeho navigátorem tu byl T. Baardseth).
Zajímavostí je, že John Haughland byl v době jeho sportovní kariéry prodejcem vozů značky Škoda v Norsku a prodej těchto vozů ukončil až poté, co naši automobilku převzal Volkswagen. John Haughland se stal také od roku 1972 továrním jezdcem vozidel Škoda a až na pár výjimek závodil vždy pouze na vozech této značky. Nebyl to ale žádný průměrný jezdec, například je trojnásobným vítězem Barum rallye a trojnásobným vítězem Rallye Škoda. Je to jeden z automobilových závodníků, kteří proslavili mladoboleslavskou Škodovku i mimo naši vlast. Máte-li zájem, můžete si vůz Škoda 110 L, se kterým závodil John Haughland v roce 1970, pořídit v podobě jednoho z modelů aut, a to v měřítku 1:43. Jde o velmi precizní ruční práci se všemi detaily, co tento vůz před závodem měl k dispozici na karosérii i mimo ni.