Myslíte si, že láska je pomíjivá? protože pokud si to myslíte, tak se třeba by se podívat do seniorcentra. Já, když jsem tam pracovala jako brigádnice, tak jsem si všimla, že většinou, když tam je partnerský pár anebo manželský pár, tak se mají stále moc rádi. Kolikrát si říkám a závidím jim, jak ta láska mohla vydržet opravdu, tak dlouho. A když jsem se třeba nějakého zamilovaného páru ptala, jak jim láska dlouho vydržela a jaký je na to recept, tak mi řekli, že se musí hlavně navzájem respektovat a stále si se sebou povídat. Ty taky nesmí mezi sebou nějaká tajemství. Tajemství?
Musím tedy uznat, že já osobně bych se nedokázala představit to, že bych neměla mít žádné tajemství před svým přítelem. nebyl to omyl? Myslím si, že nějaká ta Pandořina skříňka a tajemná komnata by asi ve vztahu být měla. Anebo by neměla být tak nebezpečná, že by se potom lidé měli rozvádět anebo rozcházet. Zeptala jsem se ještě těch starých lidí v seniorcentru, jestli tohle mysli vážně, že lidé nemají mít mezi sebou žádné tajemství, aby láska mohla kvést. A ti mi řekli, že je to pravda, že prý když spolu řeší nějaké problémy anebo úzkosti a radosti i strasti, tak to prý jenom utužuje vztah a manželství a potom je silnější a pevnější.
Možná v tom je ten kámen úrazu. Anebo tedy partnerský vztah se nedá jinak zachránit, než když se sebou budete mluvit úplně o všem. Chvíli jsem nad tím přemýšlela a také jsem hledala nějaké inspirace a informace na internetu, jak to, tak dříve bylo s láskou. Navíc jsem se taky dozvěděla, že dříve, třeba například v padesátých a šedesátých letech, tak bylo skoro až nemožné, že by se manželský pár rozvedl. Prý by se potom na ženu koukal každý opravdu z vrchu a skrz prsty, protože se rozvedla. A v dnešní době to úplně jiné, ale myslím si, že láska zůstala stejná, jenom lidé se změnily.